Od gotiky do současnosti

Doporučujeme

Realizaci projektu s názvem „Kostel Narození Panny Marie v Klatovech – Od gotiky do současnosti“ finančně podpořil Regionální operační program NUTS II Jihozápad. Projekt realizovaný v letech 2014–2015 primárně řešil havarijní stav střešní krytiny, kvůli kterému docházelo k degradaci souvisejících konstrukcí kostela a hodnotné vnitřní umělecké výzdoby.

V rámci technicky náročné opravy došlo k výměně poškozené kamenné krytiny v celé ploše střechy kostela. Položení nových šablon přírodní břidlice bylo spojeno s rekonstrukcí poškozených částí krovu, doplněním chybějících klempířských prvků (žlabů) a novými svody dešťové vody do kanalizace. Na empoře uvnitř kostela, která byla zpřístupněna pro prohlídky, bylo zrekonstruováno zábradlí a podlaha, jež vykazovala značné průhyby.

Celý příspěvek

Poutní kostel s krvácejícím milostným obrazem Panny Marie Klatovské

Představujeme vám nevšední stavební památku s bohatou historií. Kostel byl vystavěn nedlouho po založení města, tedy po roce 1260, pravděpodobně na místě starší církevní stavby – to však není písemně doloženo. Nejstarší části kostela pocházejí ze 2. poloviny 13. století.

Celý příspěvek

Projekt rekonstrukce

Kostel Narození Panny Marie v Klatovech
Od gotiky do současnosti

 

Letecký snímek

Zpracovatel dokumentace

ŠUMAVAPLAN, spol. s r. o.
projekční a inženýrské středisko
Krátká 98/III, 342 01 Sušice

Hlavní architekt Ing. arch. Pavel Lejsek
Hlavní inženýr projektu Ing. Zbyněk Pitel
Zodpovědný projektant Ing. Zbyněk Pitel, Ing. Michal Beneš, František Kadaně

Rozsah akce

Oprava střešního pláště

  • krov
  • klempířské prvky
  • střešní krytina

Zpřístupnění krypty – obnova kamenné menzy

Oprava elektroinstalace

  • silnoproud
  • slaboproud

Celý příspěvek

Zázrak krve v Klatovech

Obraz Panny Marie Klatovské (archiv Římskokatolické farnosti v Klatovech)Kominík Bartholomäus Rizolt (nebo také Rizolti/Rytzoli/Ricolt), řemeslník z piemontských Vlach, přišel spolu se svou ženou Dorotheou (pocházela z Českých Budějovic) kolem roku 1650 do města Klatovy, aby zde provozoval svoji kominickou živnost. Před odchodem do Čech sloužil u hraběte Borromea, od kterého obdržel jako dárek za věrné služby na plátně malovanou kopii Madonny del Sangue z Re. „Protože (manželé Rizoltovi) však v manželství (zůstali) bez dětí, vzali si chudé děvčátko jménem Anna a vychovali je v bázni Boží…“. Po jejich smrti získala obraz jejich adoptivní dcera Anna „čímž se mariánský obraz dostal do jejích rukou jako dědictví, a poté co se provdala za Ondřeje Hirschpergera, získal on (Hirschperger) zmíněný obraz do svého vlastnictví.“ Několik dní před zázrakem krve obě jeho děti a manželka těžce onemocněly a Hirschberger (nebo také Hirschperger) zřejmě hledal ve své nouzi útočiště u Matky Boží. V neděli 8. července 1685 brzy ráno zpozoroval na obraze „…nejprve Ondřej sám, jak z ran na čele ronila krev, a obličej se potil krvavým potem…“. Zázrak krve byl „spatřen obyvateli toho domu, … na obrazu, a konečně dosvědčili, že lněným šátečkem otírali rudý pot a že jasně shledali, že je to krev, což oznámili ctěnému páteru klatovského dominikánského kláštera, a jím byli napomenuti, aby se svatého obrazu již nedotýkali.“

Pražský arcibiskup Jan Bedřich z Valdštejna uznal svým dekretem ze 6. září 1685 pravost klatovského zázraku a prohlásil „…svatý obraz nejblahoslavenější Marie, který přenesen z domu Ondřeje Hirschbergera do farního kostela za thaumaturgický (zázračný, milostný).“ Počet poutníků činil v roce 1686 již 44 000 věřících. To znamenalo nárůst finančních prostředků nejen pro kostel, ale i do městské pokladny. Pro místní řemeslníky to byla příležitost ukázat své umění. Existovaly zde čtyři malířské dílny, které se specializovaly na výrobu kopií zázračného obrazu, dílny na výrobu poutních devocionálií, svíček a jiných předmětů. Vzrostla i prestiž města – pražský arcibiskup i vyšší šlechta zde byli častými návštěvníky. Klatovy se staly známým poutním místem nejen v českých zemích, ale i v zahraničí.

Mgr. Luboš Smolík