Projekt rekonstrukce

Kostel Narození Panny Marie v Klatovech
Od gotiky do současnosti

 

Letecký snímek

Zpracovatel dokumentace

ŠUMAVAPLAN, spol. s r. o.
projekční a inženýrské středisko
Krátká 98/III, 342 01 Sušice

Hlavní architekt Ing. arch. Pavel Lejsek
Hlavní inženýr projektu Ing. Zbyněk Pitel
Zodpovědný projektant Ing. Zbyněk Pitel, Ing. Michal Beneš, František Kadaně

Rozsah akce

Oprava střešního pláště

  • krov
  • klempířské prvky
  • střešní krytina

Zpřístupnění krypty – obnova kamenné menzy

Oprava elektroinstalace

  • silnoproud
  • slaboproud

Seznam vstupních podkladů

Při zpracování PD byly k dispozici tyto průzkumy a podklady

  • Snímek mapy katastru nemovitostí.
  • Výpis z katastru nemovitostí na dotčené pozemky.
  • Zaměření stávajícího stavu dotčených objektů zpracované společností Šumavaplan, spol. s r. o., Sušice.
  • Konzultace u příslušných dotčených orgánů státní správy a správců veřejné infrastruktury.
  • Fotodokumentace pořízená firmou Šumavaplan, spol. s r. o., Sušice.
  • Souhrn požadavků stavebníka a konzultace se stavebníkem.
  • Vyjádření Národního památkového ústavu, územní odborné pracoviště v Plzni zn. NPÚ 341/63552/2012 ke studii záměru.
  • Rozhodnutí č. j. 893/2012, spis. zn. 96/2012/Šill, OŠKCR MÚ Klatovy.
  • Posouzení střešního pláště z břidlice, p. Vrňata, 17. 12. 2012.

Projektová dokumentace pro poslední stavební úpravu kostela Narození Panny Marie v Klatovech byla připravena na jaře roku 2013. Iniciátorem opravy a současně donátorem, který poskytl projektu finanční podporu, byla rodina Kratochvílova z Klatov.

Autorem myšlenky a návrhu stavebních úprav se stal Ing. arch. Pavel Lejsek ze společnosti ŠUMAVAPLAN, spol. s r.o., Sušice.

Stavba je kulturní nemovitou památkou evidovanou pod číslem 38580/4–2645. Zastavěná plocha objektu kostela činí cca 1 275 m2.

V rámci zpracované projektové dokumentace byly navrženy udržovací práce v kryptě kostela, na severní empoře a na střeše objektu.

Stará břidličná krytina na střeše byla značně poškozená, proto byla navržena její kompletní výměna. Samotné kameny byly z větší části již porušené tak, že nebylo možné je znovu osadit. Dlouhodobé zatékání způsobilo degradaci některých prvků krovu. Nejvíce zasažena byla úžlabí kříže, kde byly poškozené zejména úžlabní krokve, vzpěry, pozednice i části vazných trámů.

Poškozené prvky krovu nebo jejich části byly vyměněny, rovněž bylo nahrazeno poškozené pobití. Byla provedena nová krytina z břidlice ve stejném jednoduchém úhlopříčném krytí, jaké měla krytina původní. Z důvodu ekonomické výhodnosti a především hydroizolační bezpečnosti byl pouze mírně zvětšen formát kamenů ze stávajících cca 210 x 170 mm na 260 x 200 mm. Tato změna není vzhledem k ploše střech nijak významná.

Stávající oplechování z měděného plechu bylo z převážné většiny ponecháno, bylo vyměněno pouze v úžlabích hlavního kříže, neboť zde nemělo dostatečnou dimenzi. Všechna nároží byla oplechována prvkem shodným se stávajícím oplechováním (to se předtím nacházelo pouze na některých nárožích), díky čemuž bude zajištěn jednotný vzhled střechy.

Před opravou voda z části střechy stékala volně na terén, odkud byla odvedena pomocí uličních vpustí do jednotné kanalizace. Část těchto vod tak zatékala do základů i do krypty pod kostelem.

Nově tedy byly instalovány nadřímsové žlaby na vysokou střechu kříže a na sakristii a kapli ve východní části objektu. Tyto žlaby, které se staly novým architektonickým prvkem na východní části střechy, byly provedeny v obdobném vzhledu jako stávající žlaby na nižší střeše lodi. Svody jsou zaústěny do nových přípojek kanalizace. Veškeré klempířské prvky jsou provedeny z měděného plechu.

Projektem navržené opravy dále řešily kompletní výměnu elektroinstalace objektu pro provoz osvětlení, ozvučení a zabezpečovacího systému.

Nemalé stavební úpravy byly navrženy i v doposud nevyužívané kryptě pod kostelem. Krypta byla vyklizena, stará cihelná dlažba rozebrána a následně byly cihelné podlahy přeskládány. Současně s tím byl proveden archeologický průzkum. Po rozkrytí dlažby byly v kryptě nalezeny četné lidské ostatky. Při rekonstrukci podlah bylo zjištěno nezanedbatelné zatékání dešťových vod do podzemních prostor krypty. Za tímto účelem byla zřízena po obvodu drenáž a jímka s čerpadlem pro odvedení těchto vod do kanalizace. Vzhledem k degradaci některých tvarovek bylo navrženo instalovat stávající tvarovky v místnosti 0.02 a v místnosti 0.01 provést podlahu z nových cihelných mrazuvzdorných tvarovek.

Současně byly v prostorách krypty restaurovány historické omítky a umístěn mobiliář. Došlo zde k restaurování kamenné menzy a kříže, byly osazeny nové kamenné bloky – žulová sedadla. V těchto prostorách nově vznikla malá expozice věnující se zejména historii a stavebnímu vývoji kostela, historii zázraku a poutím k Panně Marii Klatovské a významným osobnostem spjatým s historií a stavbou kostela. Krypta je přístupná stávajícím bočním vchodem na severní fasádě.

Oprava a zejména statické zajištění zasáhlo i severní emporu, která bude přístupná veřejnosti a kde bude probíhat provádění turistů. Empora měla značně porušenou konstrukci podlahy a v jednom místě hrozilo dokonce zřícení. Po rozkrytí nášlapné vrstvy z fošen bylo zjištěno masivní napadení dřevené konstrukce dřevomorkou. Bylo tedy nutné provést statické zajištění této konstrukce a vyměnit kompletně degradované nosné dřevěné prvky stropu, vč. fošen podlahy. Odborně opraveno muselo být i poškozené a z části napadené zábradlí.

Z empory bude turistům nabízen výkladem o architektonickém vývoji kostela a o pouti k Panně Marii Klatovské. Empora je přístupná stávajícím vchodem na severní fasádě objektu.