Luby

Luby, dnes součást města Klatovy, se jako osada připomínají již na počátku 14. století. Nejvýznamnější památkou je kostel sv. Mikuláše, pocházející z roku 1352, původně vystavěn jako jednoduchá gotická stavba bez věže, obehnaná příkopem a valem. Při rozšiřování kostelní lodi koncem 15. století vznikla nová klenba presbytáře a gotické nástěnné malby, které byly v nedávné době zrestaurovány. Barokní úprava pochází z druhé poloviny 18. století. Na jižní straně lodi se dochoval původní gotický portál. Zvon do lubského kostelíka v roce 1609 ulil klatovský rodák Martin Jindra.

Hlavní oltářní obraz, zobrazující sv. Mikuláše, obsahuje zajímavý pohled na Klatovy z doby kolem roku 1600. Realisticky zachycuje především dvě nejvýznamnější dominanty – Černou věž a arciděkanský kostel. Dřevěné plastiky, Madona a sv. Jan Evangelista, zbytky sousoší z konce 15. století, patří k lepším pracím tohoto druhu u nás. V roce 1967 reprezentovaly naši kulturu na světové výstavě EXPO ’67 v Montrealu. Dnes jsou součástí expozice Vlastivědného muzea Dr. Hostaše v Klatovech.

Tyto plastiky restauroval František Kotrba, věhlasný restaurátor Levočského oltáře a manžel klenovské malířky Vilmy Vrbové–Kotrbové. Býval častým hostem u lubského keramika Jana Širokého.

Kostel je ve vlastnictví města Klatov. V současné době je pronajímán Pravoslavné církvi a zároveň ho využívá i Starokatolická církev.

 Lubská tvrz

Lubská tvrz byla od roku 1544 sídlem rodiny Loubských z Lub, byla založena na Drnovém potoku. Postupem času byla začleněna do obytných budov čp. 10, 30 a 33. Zbytky se zachovaly doposud.

Od gotiky do současnosti

Doporučujeme

Realizaci projektu s názvem „Kostel Narození Panny Marie v Klatovech – Od gotiky do současnosti“ finančně podpořil Regionální operační program NUTS II Jihozápad. Projekt realizovaný v letech 2014–2015 primárně řešil havarijní stav střešní krytiny, kvůli kterému docházelo k degradaci souvisejících konstrukcí kostela a hodnotné vnitřní umělecké výzdoby.

V rámci technicky náročné opravy došlo k výměně poškozené kamenné krytiny v celé ploše střechy kostela. Položení nových šablon přírodní břidlice bylo spojeno s rekonstrukcí poškozených částí krovu, doplněním chybějících klempířských prvků (žlabů) a novými svody dešťové vody do kanalizace. Na empoře uvnitř kostela, která byla zpřístupněna pro prohlídky, bylo zrekonstruováno zábradlí a podlaha, jež vykazovala značné průhyby.

Celý příspěvek