Mariánský zázrak v severoitalské horské vesnici Re

Madonna Di Re (soukromý archiv Alexandra Heppa)V Re lze již v raném 14. století prokázat existenci malého kostelíka, který byl zasvěcen sv. Mauriciu. Na venkovní stěně kostela byla freska kojící Madony. Dne 29. dubna 1494 se zde udál zázrak krvácející Madony. Ve stejném roce byla na žádost městského fojta údolí Vigezzo, Daniela de Crispis z Busto Arsizio, podepsána jím samotným a čtyřmi notáři první listina, která prokazuje a potvrzuje věrohodnost zázraku v Re. Druhá listina z roku 1500 byla nadiktována nástupcem městského fojta Angelem Romanem, který po silných pochybnostech zázrak taktéž uznal a vylíčil události z dubna 1494 v Re ještě mnohem podrobněji, jak je patrné z německého opisu ze 17. století: „… že Johann jménem Zuccono … hodil kámen na čelo zmíněného obrazu (je pokládáno za jednoznačné), on však brzy nato, když byl výtkou kárán jedním přítomným jménem Comolo z Londraga, byl trápen neklidem svědomí … obrátil se ke svatému obrazu a vroucně prosil blahoslavenou Pannu za odpuštění svého zlého činu. To se stalo 29. dne měsíce dubna /1494/ … kolem třiadvacáté hodiny.“ První dva dny krev vytékala bez ustání, pak až do 18. května vícekrát přes den a vícekrát v noci, naposledy 26. a 28. května 1494. Krev zachycená v kalichu a lněných plátnech byla chápána jako relikvie a ještě dnes je uchovávána a uctívána v tabernáklu hlavního oltáře kostela sv. Mauricia v Re.

Po úředním potvrzení z let 1494 a 1500 vzniklo v malé horské vesnici Re kolem krvácejícího obrazu Matky Boží, Madonna del Sangue, oblíbené poutní místo. Téměř 500 malovaných votivních desek vydává svědectví o zázračných uzdraveních během několika staletí. V Re se dodnes konají oslavy k výročí zázraku od 29. dubna do 1. května. Z údolí Vigezzo, z Tessinu, z údolí Cannobio a vesnic kolem Lago Maggiore přicházejí četní poutníci na tyto slavnosti, které vrcholí procesím s relikvií krve. Každoroční votivní svátek druhou neděli v říjnu byl v roce 1898 založen na základě největšího prokázání milosti matkami z Re, které se za uzdravení svých dětí v době smrtelné epidemie Madoně odvděčily velkým zlatým srdcem. Na tyto hlavní poutní dny navazují další pobožnosti, které ještě dnes uvádějí v nadšení tisíce poutníků a které pozvedají Re mezi významná poutní místa diecéze Novara.

Luby

Luby, dnes součást města Klatovy, se jako osada připomínají již na počátku 14. století. Nejvýznamnější památkou je kostel sv. Mikuláše, pocházející z roku 1352, původně vystavěn jako jednoduchá gotická stavba bez věže, obehnaná příkopem a valem. Při rozšiřování kostelní lodi koncem 15. století vznikla nová klenba presbytáře a gotické nástěnné malby, které byly v nedávné době zrestaurovány. Barokní úprava pochází z druhé poloviny 18. století. Na jižní straně lodi se dochoval původní gotický portál. Zvon do lubského kostelíka v roce 1609 ulil klatovský rodák Martin Jindra.

Hlavní oltářní obraz, zobrazující sv. Mikuláše, obsahuje zajímavý pohled na Klatovy z doby kolem roku 1600. Realisticky zachycuje především dvě nejvýznamnější dominanty – Černou věž a arciděkanský kostel. Dřevěné plastiky, Madona a sv. Jan Evangelista, zbytky sousoší z konce 15. století, patří k lepším pracím tohoto druhu u nás. V roce 1967 reprezentovaly naši kulturu na světové výstavě EXPO ’67 v Montrealu. Dnes jsou součástí expozice Vlastivědného muzea Dr. Hostaše v Klatovech.

Tyto plastiky restauroval František Kotrba, věhlasný restaurátor Levočského oltáře a manžel klenovské malířky Vilmy Vrbové–Kotrbové. Býval častým hostem u lubského keramika Jana Širokého.

Kostel je ve vlastnictví města Klatov. V současné době je pronajímán Pravoslavné církvi a zároveň ho využívá i Starokatolická církev.

 Lubská tvrz

Lubská tvrz byla od roku 1544 sídlem rodiny Loubských z Lub, byla založena na Drnovém potoku. Postupem času byla začleněna do obytných budov čp. 10, 30 a 33. Zbytky se zachovaly doposud.

Chaloupka a její postupná obnova

Kaple Zjevení Panny Marie byla dlouhá léta ve špatném stavu a to i přes fakt, že jde o památku, která je pro Klatovy významná. Na jejím stavu se podepsalo zejména čtyřicet let socialismu. Tehdy se dokonce uvažovalo i o jejím zbourání. Kaple byla postupně opravována teprve až v devadesátých letech 20. století, ale stále chybělo obnovit její fasádu, římsy a fresku nad vchodem i navrátit původní sochařskou výzdobu. Při záchraně této významné památky Klatov tak nakonec spojily své síly Římskokatolická farnost Klatovy (vlastník objektu) a občanské sdružení Klub přátel Klatovska. Na základě této spolupráce vznikl v roce 2008 projekt Obnova fasády kaple Zjevení Panny Marie, na který farnost podala žádost o dotaci z Evropského fondu pro regionální rozvoj Evropské unie. Žádost byla úspěšná a projekt se rozběhl.

Cílem projektu je záchrana této kulturně historické památky pro budoucí generace a její pravidelné využívání a zpřístupnění veřejnosti i v rámci turistického ruchu. V návaznosti na to by mělo dojít ke znovuobnovení dlouholetých křesťanských tradic při vzájemných česko–bavorských setkáních. V období první republiky i v předchozích staletích bývala návštěvnost z Bavorska při prosebných modlitbách k zázračnému obrazu Klatovské Panny Marie až mnohatisícová. Pro věřící v Čechách, na Moravě, v Bavorsku i v Polsku jsou Mariánské kulty zázračných obrazů P. Marie přímluvkyně stejně silné, jak v polské Čenstochové, tak i v Klatovech. Bohužel v Klatovech od likvidace těchto tradic komunisty nedošlo dosud k jejich obnovení. Dalším cílem projektu je tedy také oživení těchto tradic. Bavorská strana se na projektu podílí při organizaci budoucích každoročních setkání.

V roce 2008 farnost ve spolupráci s klubem podala rovněž žádost o dotaci ze zdrojů Plzeňského kraje na restaurování fresky nad vchodem do kaple. I ta byla kladně vyřízena.

Mezi farou a klubem byla na podzim 2008 uzavřena dohoda o spolupráci, ve které se klub zavázal pomoci s obstarání finančních prostředků na dofinancování těchto projektů. Spolupráce však začala už v létě, kdy klub na kapli instaloval (8. července) repliku odcizené bronzové naučné desky z roku 1934. Autorem nové desky z umělé pryskyřice s bronzovým práškem je významný český medailér Jaroslav Bejvl.

Rekonstrukce kaple byla dokončena v červenci 2009. Na průčelí kaple se rovněž vrátila původní sochařská výzdoba. Práce provedla klatovská společnost ŠTUKO ARS.

8. července se u příležitosti výročí zázraku a dokončení rekonstrukce kaple uskutečnilo v Klatovech první česko–bavorské křesťanské setkání. Tvořil ho kulturní program na klatovském náměstí a mše v kapli Zjevení Panny Marie. Zájemci si také mohli v několika dnech prohlédnout interiér kaple.

Ing. Martin Kříž